MUDr. Mukund Bhole, indický lékař a jogín, několikrát navštívil někdejší Československo, cvičitelé i cvičenci jógy si zajisté vzpomenou na přednáškové cykly, který v průběhu 70. a 80. let uskutečnil v mnoha městech naší vlastí. Jako skutečný zasvěcenec v sobě spojoval jak hlubokou duchovnost staré i nové Indie, tak i precizní schopnost racionálního skloubení jógy a moderní vědy. Mnozí jistě stále opatrují jeho „Úvahy o józe“ (Brno, TJ Geofyzika 1980), které přinášejí ve stručnosti mnoho inspirujících poznatků pro praxi jógy.
JE TO UŽ TŘICET LET
Putujeme po střední a jižní Indii, já a moje sestra, a cesta nás přivádí do Lonavly, městečka s šesti tisíci obyvateli v horách mezi Bombají a Púnou ve státě Maharaštra. Naším cílem je skalní chrám z dob mahajánského buddhismu z 1. století po Kr., a také hodláme navštívit v místním ášramu MUDr. Bholeho. V jeskyních Kárlé nejde o turistickou atrakci, před obrovskou budhistickou stúpou v kamenném prostoru zdobeném roztodivnými sochařskými výtvory oněměla nejen naše řeč, ale i duše, a strávily jsme parné odpoledne v tiché meditaci. Následný neohlášený „vpád“ k proslulému jogínovi a lékaři se stal překrásným setkáním, jaké se člověku vryje navždy do paměti.
Je únor, a tady v Indii kvetou květiny a vše se zelená. V Kuvalajánandově ášramu nás odkážou na dům, kde nyní pan doktor žije coby důchodce. U branky vilky nás srdečně vítá mladý pohledný muž, a jak se ukáže, je to syn dr. Bholeho Ujwal, jeho ladné pohyby nezapřou profesi tanečníka. Uvede nás na terasu domu, kde se usadíme v pohodlných křeslech. Jsme poprvé v indické domácnosti. Jak je zdejším zvykem, každou návštěvu je třeba uhostit a tohoto úkolu se musí chopit žena. Zatímco s Ujwalem probíráme jeho zážitky z Evropy, kam zajíždí každoročně tančit a vést kursy bharat natyam, klasického indického tance, přináší nám horký kořeněný čaj s mlékem stařičká drobná žena v pestrobarevném sárí – matka doktora Bholeho, Ujwalova babička, více jak devadesátiletá, její laskavé oči nás doslova pohladí, upřímně se usmívá a pobízí nás ochutnat křehké keksy. Dr. Bhole po chvilce přichází s omluvou, že vítal francouzské hosty. Vysoký muž s krátce střiženými šedivými vlasy s výrazem laskavosti a něhy podobný své matce, vyzařuje velikou silou harmonie. Je upřímně dojat naší přítomností a ihned vzpomíná na své cesty do Československa, poprvé u nás byl v letech 1972-73, kdy se seznámil s dr. Miladou Bartoňovou, dr. Borisem Merhautem, dr. Zdeňkem Bašným a mnoha dalšími osobnostmi, které otevíraly jedno tajemství jógy za druhým rozšiřujícímu kruhu zájemců v dobách tomu nepříliš přejících. Jako lékař spolupracoval dr. Bhole na pozvání Československé akademie věd především se svými kolegy: MUDr. Dostálkem, MUDr. Votavou a MUDr. Doležalovou, ale s vděčností vzpomíná také na hovory s Rosťou Hoškem, Měsťanem, ing. Tilíkem, Palátem, Havrdovou, ing. Zemanem a Slovákem Gejzou Timčákem.
JÓGA NASTOLUJE V TĚLE ROVNOVÁHU
Proč jste začal praktikovat jógu?
Svámí Kuvalajánanda zde založil v roce 1924 ášram, byl to veliký duchovní Mistr, a můj otec u něj často pobýval, a také zval svámího k nám domů. Hluboce mne ovlivnil. Začal jsem pod jeho vedením praktikovat hathajógu, zvládl jsem všechny možné krkolomné pozice, a také očistné techniky, později jsem prošel u svámího zasvěcením do podstaty jógy, jak je formulováno v Patandžalího Jógasútře.“
Všechno mne na tom obdivuhodně harmonickém člověku zajímá, a tak se náš hovor stáčí k jakémusi improvizovanému interview.
Z jakého důvodu jste si zvolil za povolání lékařství?
Inspiroval mne otec a velmi mne v tom podporoval. Sám na sobě jsem brzy zjistil, jak jóga ovlivňuje dobře zdravotní stav člověka: od dětství jsem trpěl angínami, záněty hrtanu, krvácením z nosu, jakmile jsem začal praktikovat jógu, všechny nemoci mne opustily a já jsem dodnes zcela zdravý člověk.
V Kuvalajánandově ášramu jste celý život pracoval ve výzkumném centru, jež jste založil a téměř čtyřicet let vedl, zkoumali jste účinky jógy na lidské tělo, psychiku, duchovní vývoj. K jakým výsledkům jste se dopracovali?
Spolu s tzv. klasickou ´západní ´medicínou jsem kombinoval poznatky ajurvédy, homeopatie a hathajógových pozic, mudry a pavitrí na ovlivnění nemocí vedoucí k uzdravení. Základem všech terapií musí být správný dech, proto jsme velkou pozornost věnovali pranajámě, dechovým cvičením. Spolupracoval jsem se studenty, s pacienty, s jogíny, kteří přicházeli do ášramu, se zahraničními odborníky. Účinky většiny jógových technik jsem si ověřil na sobě.
Poté mi pan doktor odborně vysvětluje některé metody a účinky jógových cvičení. Nemám medicínské vzdělání, abych je mohla přesně popsat. A tak jej požádám o jednoduchý příklad, jak jóga například může člověku zachránit život.
Při astmatickém záchvatu, který občas skončí smrtí, jsme zjistili, že je výhodné při prvních příznacích astmatu vyvolat u pacienta zvracení. Podrážděný parasympatikus je tak vyrovnán akcí sympatického nervového systému. Astmatický záchvat je tak zažehnán.Většina nemocí vzniká v těle nerovnováhou a jóga umí tuto rovnováhu nastolit.
NÁSILÍ MEZI LIDMI ZAČÍNÁ NÁSILÍM NA ZVÍŘATECH
Slunce pomalu zapadá za nedaleké hory a barví do zlatavých barev oblohu s prvními hvězdami. Připadám si jako ve snu: podivné obrysy hor, hra barev na nebi, zahrady plné banánů a roztodivných květů, z dálky zaznívá bučení posvátných krav, do něhož se mísí krákorání vran, tajemné vůně se nesou v lehkém vánku. A proti mně v bílé haleně zvané kurta sedí bytost, jež je přímo esencí klidu a pokoje. Popíjíme čaj s chutí kardamonu, hřebíčku a skořice, stará paní aniž rozumí anglicky, vnímavě pozoruje naše gesta a mimiku a prožívá rozhovor jakoby šestým smyslem. Snažím se stočit hovor od medicíny.
Jóga není jenom o navrácení zdraví, o jeho posílení…
Dobré zdraví je výsledkem vnitřního srovnání všech složek lidské bytosti. Kromě Patandžalího jsem studoval celý život upanišády, Bhagavatgítu, jógu vašistu a mnohé tantrické spisy, zásadně mě ovlivnili svámí Aurobindo, Ramakrišna, Vivekananda, Šivananda, Jógananda. Meditační praxi jsem se učil u mistra kundaliní jógy svámí Muktánandy. Spiritualita je základem jógy a každý, kdo touží po poznání sebe sama, má v józe vynikající způsob, jak dojít ke kořenům své bytosti i všeho bytí.
Do domu přichází mladá dívka decentně oděná v salvar kamiz, lehkých bavlněných šatech a kalhotách ze stejné látky, s bohatým šálem přes ramena, černé vlasy spletené do pevného copu zdobí živé květy. Ujwal nás opouští s omluvou, začíná mu soukromá hodina tance. S ním odchází i stará paní. Náš důvěrný rozhovor s dr. Bholem pokračuje. Svěřujeme se mu se stesky nad neustálým válčením ve světě, nad terorismem.
Všechno násilí začíná násilím páchaným na zvířatech. Západní lidé nemají tušení, jak strašné utrpení připravují zvířatům ve velkochovech a na jatkách, aby mohli jíst jejich maso. Z toho zla se odvíjí agresivita, dosahující potom rozměrů mezilidských, mezi menšinami, národy, civilizacemi…
V mysli mi vytane myšlenka na to, že i taková mírumilovaná země, jako je Indie, vlastní atomovou bombu. Pan doktor jako by četl mé myšlenky, navazuje:
Jsem si jist, že od nás od Indů nehrozí žádné nebezpečí válečného konfliktu, přesto svět ohrožujeme – přelidňováním. Na Východě přibývá lidí takovým tempem, že se může Amerika cítit ohrožená, a protože na Západě porodnost klesá, nezbývá než začít ´vyrábět´umělé bytosti.
Shodneme se na strašlivém nebezpečnosti, kterou s sebou přináší klonování a genetické manipulace.
Co je, pane doktore, podle vás největším nebezpečím pro lidstvo?
Sobectví, sebestřednost.
K tomu není co dodat. Přesto zkouším najít další odpovědi na aktuální bolesti naší doby.
Jak je tedy možné pomoci? Co může například západní člověk žijící ustavičně ve stresu udělat pro lepší život nejen svůj, ale pro své okolí, a tak zlepšit svět?
Nevzdávat úsilí o meditaci. Každý den a v každé formě. Meditace je síla měnící svět. Je to proces, v němž se osobnostní složky postupně stávají neosobními a ty ovlivňují naše zvyky a sklony, a jen tak se dobrovolně vzdáváme egoismu a destruktivních sil v sobě. Nacházíme transcedentální rozměr své bytosti.
Byť je rada vyslovena jednoduše, je těžkou a složitou cestou.
Nevydáte vzpomínky na svůj život a svou práci? Určitě by tam našli mnoho cenných poznatků i čtenáři z bývalého Československa…
Dr. Bhole se usměje a pokývá hlavou.
V útrobách mého počítače je už skoro dopsaná kniha. I když jsem publikoval mnoho odborných vědeckých statí, a to i ve světových prestižních časopisech, přesto bych rád zhodnotil vše z vyššího pohledu. Vždyť jsem spolupracoval nejen s českými lékaři, ale i s ruskými, francouzskými, italskými, španělskými, jihoamerickými. Naše společná práce by měla pomáhat druhým. Snad knihu brzy dopíšu a vydám.
A snad se i u nás najde osvícený nakladatel, povzdechnu si v duchu, který ji rychle přeloží a vydá.
Tiché souznění, které nastane, mě naplní velkou vděčností. Poprosím pana doktora o pár řádků pro přátele u nás doma. Ochotně souhlasí, zavede nás do své pracovny s počítačem a knihami a na čtvrtku papíru píše v tichém pohroužení. Poprosila jsem pana doktora o společnou fotografii pro Regenerací. Jeho vstřícnost je pokorná.
Když nás MUDr. Bhole vyprovodil před dům a žertoval s naším řidičem, padl na mne smutek z rozloučení. Na hloubku očí tohoto člověka nelze rychle zapomenout, je v nich moudrost, dobrota, skromnost, jistota víry. Máváme si navzájem a mír této veliké duše nás doprovází po celou cestu našeho putování Indií.
Při loučení u našeho džípu jsme předali panu doktorovi jako malý dárek české pivo. „A je to aspoň plzeň…?“ rozpačitě přijímá pár plechovek. Samozřejmě byla.
Jitka Světlíková
Rozhovor s jóginem a lékařem Mukundem Bhole
Regenerace č. 4, 2003
Texty pro inspiraci jsou z publikace
M. Bhole: Úvahy o józe. Brno, TJ Geofyzika 1980.
1. Jógu nelze použít příliš úspěšně při léčbě infekčních nemocí. Ale téměř vždy ji lze aplikovat při léčbě psychosomatických chorob, kde vlastně došlo k určité poruše v oblasti psychiky, která potom ovlivňuje i činnost tělesnou. Jóga volí při terapii zpětnou cestu, tzn. zase somatickým přístupem, tj. tělesným, se snaží ovlivnit psychický rámec. Obě stránky lidské bytosti jsou velice úzce spojeny a cvičitelé jógy by si toho měli být vědomi.
2. Léčba prášky může zlepšit stav vašeho těla, ale naprosto nemění váš vztah k životu.
3. Mějte hluboký zájem o sebe sama. To je to, co Krišna učí Ardžunu v Bhagavatgítě. V ní není nic takového, že musíš jednu hodinu cvičit ásany, hodinu dechová cvičení apod. Ásany a pranajáma jsou jenom abecedou jógy, stává se, že se lidé upnou na tuto abecedu a nejdou dál ke smyslu a významu této abecedy.