PhDr. Milada Bartoňová, legenda české jógy a její poselství života (6.1. 1917 – 13. 11. 2008).
Jsou osobnosti, které vás nadchnou, chvíli ozáří váš život, a pak se ztratí pod nánosem dalších zkušeností. Jsou ovšem i takové, s nimiž stačí se setkat byť i jen krátce, a přesto víte, že vás doprovázejí stále a jejich vliv na vás je trvalý. Proto se k nim vracíte: v myšlenkách, vzpomínkách, v těžkých i radostných chvílích života. K těm druhým patří pro mě i velkou řadu lidí legenda české jógy PhDr. Milada Bartoňová – učitelka jógy, básnířka, filosofka, redaktorka, krásná žena.
Přímou stezkou
Milada měla cestu připravenou tím, že se narodila hluboce duchovním rodičům a vyrůstala obklopena lidmi, kteří žili pro vysoké mravní a náboženské hodnoty. Sama vzpomíná na první vědomé spojení se svým bytostným centrem, když jí bylo asi šest let. Skromné poměry chudé rodiny v Podbeskydí, dřina u pásu v Baťových závodech, usilovná snaha se vzdělávat – to vše jí dalo do vínku řadu cenných vlastností, které jí doprovázejí celý život: pevnou vůli, poctivost, skromnost. Šla neochvějně za hlasem z nitra, získala svou pílí pedagogického vzdělání a v Praze absolvovala studia filosofie a psychologie na Filozofické fakultě Univesity Karlovy, získala doktorát a pracovala ve Státním pedagogickém nakladatelství, kde svůj zájem o duchovní světy zúročila při vydávání Komenského spisů a později v založení orientální edice.
Spolupracovala s našimi předními vědci a znalci východních nauk a pomáhala šířit tisíce let staré pravdy. Vzdělávala se ustavičně, ovládala nejen několik evropských jazyků, studovala sanskrt a hindštinu, praktikovala jógu. Přelomem v jejím životě se stalo setkání, na něž Milada vzpomíná: „V roce 1967 za svého turné po Evropě přijela do Prahy Ma Joga Šakti, jóginka, sádhu. Naprosto nás oslnila. Svou osobností, svou prostotou, čistotou. Nic s sebou neměla, malou tašku a sárí. Ale v sobě nesla zářivé vědomí jógy, až to bralo dech.“ Zprostředkovala Miladě pozvání do Indie, do ášramu ke Šrí Satjánandovi, a to jako stipendistka na tříměsíční kurs integrální jógy.
U svého Mistra nakonec Milada setrvala jedenáct měsíců a byla zasvěcena do hlubokých tajemství života a člověka. Když se vrátila, nebylo snadné vstoupit do starých vod, ani to nebylo možné: okupace Československa v srpnu 1968 a poté s nástupem tzv. normalizace potírání duchovních cest, pravdivého života. Milada ještě stihla se svými kolegy vydat legendární „žlutou“ Jógu – Od staré Indie k dnešku, která posilnila všechny hledající a poskytla jim pevné vodítko na cestě jógy. Milada nastoupila v Ústavu tělesné kultury, aby mohla šířit jógu. Jen tak to dokázala, že ji s odborníky prohlásila za zdravotně tělovýchovnou disciplínu, která slouží lidu. A tu se stal zázrak – v sešněrovaných poměrech někdejšího Československa se nerušeně dvě desítky let šířila nejčistší nauka jógy téměř do každého koutu naší vlasti. „Věděla jsem, že jóga je tady chráněna, “ usměje se Milada, když vyzvídám, jak se jí to podařilo, míní tím ty nejvyšší síly. Její zásluha je ojedinělá: přivezla do středu Evropy autentickou, původní nauku jógy, která byla po staletí, ba tisíciletí uchovávána v tajnosti, a z těchto nejvyšších pravd předávala svou zkušenost evropskému člověku. A Satjananda předal Miladě učení v takové podobě, aby pomohla v návratu k Duchu Pravdy západnímu člověku. Milada své poslání naplnila vrchovatě. Nešlo jí o to, abychom se vraceli cestou jógy do dávných tradic, to ani není možné, říkávala, my musíme jít stále dál. Předala nám integrální jógu, jógu pro tento věk.
Integrální jóga
Systém, který zasahuje všechny složky člověka a využívá různé jógové metody důmyslně sestavené ze systému „královské jógy“ a krijajógy, je integrální jóga. Milada a její celoživotní druh Rostislav Hošek zasvětili neutuchající úsilí o šíření této cesty. Rostislav často zdůrazňoval: „My nejsme Indové před tisíci lety, my jsme Slované uprostřed Evropy…“ Jejich životním posláním se stalo neúnavné cestování a pořádní kursů, v týdnu, o víkendech, v létě místo dovolené, přednášeli a vyučovali a vychovávali mnoho jedinečných cvičitelů jógy. Přijímali všechny zájemce o rozvoj své duše. Kamkoli mě moje praxe učitelky jógy zavedla a vyslovila se, že moji učitelé jsou oni, vždy se ozvalo: „Miládka! Rostík! Na ně nikdy nezapomenu. Tolik mi pomohli, dali…“ Inspirovali, podněcovali v nás to nejčistší, hluboce lidské, božské. Někteří duchovní badatelé jsou skeptičtí k přenášení výchovních praktik západnímu člověku. Milada objasňuje smysl jógy: „Jóga znamená spojení, spojení s nejvyšším principem života. Jóga začíná prací s myslí, ásany, tělesné pozice, byly propracovány později. Zastav kolotoč své mysli, nabádá Patandžalí v Jógasútře hned na začátku. Ano, zastav ten proud, který v nás stále plyne, ztiš mysl, abys pochopil hlubší dimenze své bytosti. Jóga nás vede k vědomému spojení se svou nejvnitřnější prapodstatou. Je spojením s nejvyšším principem bytí. A princip se nemění. Smysl a cíl jógy je stále týž: napojení naší vlastní podstaty já jsem (átman) na vesmírný princip Bytí, kosmické Já Jsem (brahma), od něhož jsme se – jen zdánlivě! – oddělili.“
Setkání s Miladou a Rostislavem bylo vždy duchovními hody, v tělocvičně nebo při večerním sdílení u ohně, na výletech v horách nebo při pobytech u moře. Rostislav důkladně obeznámený s každou nuancí jógové pozice nás učil ovládat naše tělo, dech a mysl. Milada svou laskavostí a neutuchající důsledností v postihování Pravdy nás stále vede k tomu nejpodstatnějšímu, k životu v Duchu.
Požehnání
Zatímco Rostislav náhle odešel z tohoto světa na sklonku roku 1999 ve svých 72 letech, Milada ve zdraví oslavila své 90. narozeniny. Nikdy nevedla nikoho osobně, Pravdu hlásala vždy veřejně – a její odvaha a upřímnost k ní stále přiváděla další a další hledající. V Praze vedla kurzy jógy téměř 40 let, měla jsem tu životní výsadu, že jsem je mohla od začátku 90. let navštěvovat pravidelně a trávit s ní nejkrásnější chvíle na letních kurzech v jejím rodišti v Hodslavicích.
Indové nazývají takového člověka satguru, to už není jen učitel jógy, je to opravdový učitel Pravdy, Miládka nám vždy říkala: „To není ledajaká pravda, pravdička, která zazáří a zmizí, Pravda je jedna, živá, tvůrčí, nekonečná…“ Milada vždy byla a je i po odchodu z tohoto světa živoucí součástí Pravdy (Sat), jako můžeme být i my. Žít z pravdy a v pravdě, život jako hloubka, spojení, píseň… zpívat, tančit, naslouchat, ztichnout v meditaci… Setkání se satguru je léčivé, povznášející, upravující bolestné poměry, otevírající inspiraci.
„Tam v našem nitru je vše, co hledáme, co je skryto v onom Já Jsem, to je ten poklad nebeský, poklad vezdejší. Důležité je otevřít své nitro a hluboce procítit onu prapodstatu. Námi se chce Pravda zjevovat, i když v každém jinak. Jakmile se otevřeme vnitřnímu hlasu, přijímáme vnitřní vysoké inspirace a nitro už pracuje samo, vystoupí božská prasíla. Jak se otevírá vesmír v nás, tak se otevírá i kolem nás, a tak můžeme zažívat podobnou zákonitost vnějšího i vnitřního bytí. A tu přichází milost, která je nad osudem, karmou i nad zákonitostmi vesmíru. Milost posvěcuje život, je láska, pravda, spravedlnost. Nechť jsme v ní všichni zahrnuti, nechť se otevírají nebesa nad námi – i v nás …“
Miládko, děkuji, děkujeme—
Jitka Stehlíková
Z básně Milady Bartoňové
Za branami
… co víc? Co ještě víc?
Jsem to, co Je.
Jsme v sobě bez hranic.
Jsme spolutvůrci všeho, semene i plodu.
jsme vědomí všech smrtí, životů i zrodů,
jsme slavné zásnuby uprostřed věčných síní,
jež slaví věčný čas se stejně věčným Nyní,
jsme Bytí, Vědomí a Blaho forem všech,
jsme život vesmíru, jenž nemá nikde břeh.