V úterý 13. listopadu uplynulo deset dlouhých let, co odešla na druhý břeh drahá průvodkyně našich životů PhDr. Milada Bartoňová, učitelka integrální jógy, básnířka a filosofka, moudrá žena velkého srdce.
Moje první setkání s Miládkou začalo jejím objetím, když jsem se v roce 1991 přišla zeptat do jejího kursu jógy na pražské Letné, zda bych mohla chodit. Přijala mne se slovy: …jsi vítána, už na tebe čekáme… Když jsem potom společně s ostatními hledajícími prožívala každý týden zázračné proměny, jež se po každé úterní lekci na Letné v nás odehrávaly, po čase mi došlo, že šlo o osudové setkání s někým, kdo mi bude svítit na cestu v každém hledání a tápání. Život nás spojil nakonec tak, že jsme společně vedly v Miládčiných Hodslavicích a v Chorvatsku kursy jógy. Když jsem se s Miládkou v září před deseti lety setkala v Hodslavicích naposledy, za těch pár dní u ní jsem doslova absolvovala tu nejvyšší universitu životních pravd. Než mne naposledy objala, podívala se mi do očí a řekla:
„My musíme být těmi, kdo klestí průchod k novému. Toto je naše jediné poslání. Jít čistě, odevzdaně, jakýkoli stín egoismu odložit hned v zárodku. Pozvedat sebe k tomu věčnému Já jsem a ukazovat všem kolem, že jsme to my sami, skrze něž se ta nejposvátnější síla vyslovuje, zjevuje, může působit…“
Odešla z tohoto světa smířena a v plném vědomí v nedožitých 92 letech. Nyní nám společně s milovaným Rostislávkem, svým životním druhem , shůry žehnají na Cestu…
Vzpomínáme a plamínek, který jste rozžehli, neseme, Miládko a Rosťo, dále…